Parkour & Freerunning - umění efektivního a estetického pohybu

Parkour, také známý jako Le Parkour

nebo ve zkratce PK, je metoda tréninku, jejímž základem je se co nejefektivněji a co nejrychleji dostat z bodu A do bodu B. Tento sport, mylně považován za extrémní, je francouzského původu. Během trasy se překonávají libovolné překážky ve městě či v terénu, které jsou v okolním prostředí. Překážky mohou být větve, kameny, skály, zábradlí, či betonové zídky. Muž, který provozuje parkour je traceur a žena traceuse.

Zakladatelem tohoto sportu je Francouz David Belle, který se odmala věnoval bojovým uměním a umění pohybu. Inspiroval ho jeho otec, který sloužil jako francouzský voják ve Vietnamu. Francouzští vojáci praktikovali takzvaný parcours du combatant, což byla tradiční vojenská výcviková trať, založená Georgesem Hébertem. David Belle pokračoval v propagování tohoto sportu, a posléze se k němu přidala skupina lidí, která s ním trénovala. Někdy v roce 1998 vznikl samotný název parkour. V roce 2005 Belle založil asociaci PAWA, která měla dále šířit myšlenku parkour. Organizace však nesplňovala jeho představy, a proto Belle odešel.

V parkouru existuje několik základních technik, které jsou velice všestranné, i když tento sport není založen na přesně daných pohybech. Smyslem je spíše ovládat tělo jako celek, nemá smysl se učit samotné techniky. Nejdůležitější je však ovládnout skok a dopad, aby nedošlo ke zbytečným zraněním. Ke zmírnění dopadu se pak používá parakotoul. Lidé, kteří se věnují parkouru, nepotřebují k provozování příliš mnoho vybavení. Stačí lehké, sportovní oblečení a pevné boty.

Parkour je od začátku proti seriózním soutěžím, jelikož to odporuje samotné myšlence parkouru.

Freerunning

je na druhou stranu považováno spíše za akrobatickou sportovní disciplínu. Ve své cestě chtějí sportovci hladce a plynule překonat překážky, které jim stojí v cestě. Jejich pohyb má ovšem vypadat esteticky.

Parkour a free running byly původně ty samé sportovní disciplíny, ale později se od sebe odlišily. Hlavní rozdíl je v tom, že free runner dává při běhu větší důraz na estetičnost než efektivitu. Na rozdíl od parkouru jsou zde možné různé akrobatické triky a skoky, přičemž důraz je kladen na krásu pohybu. Tréninky probíhají v tělocvičnách nebo přímo ve městech.

Zakladatelem tohoto odvětví je Francouz Sébastien Foucan, přítel Davida Bella. Oba dva se původně věnovali parkouru, ale každý ho viděl odlišně, proto se oddělili. Z toho důvodu jsou si tyto dva sporty tolik podobné. Avšak free running je pouze plynulý pohyb vpřed, nikoliv vzad. Také cílem parkouru je rychle dosáhnout oblastí, které jsou nedostupné a utéct, což znamená, že dané objekty opustí co nejdříve, zatímco free running vyznává způsob „následuj svoji cestu“.

Free running je typicky nesoutěžní sport, ale i přesto ve světě existuje mnoho soutěží. Nejznámější je Red Bull Art of Motion. Existují také různé Jamy, což jsou přátelská setkání free runnerů.