Canyoning - dobrodružství v kaňonech

Canyoning (či počeštěně „kaňonink“)

byl až do 90. let v České republice prakticky neznámým pojmem a nutno říci, že ani dnes ještě není ve všeobecném povědomí veřejnosti uchycen. Co to tedy canyoning je? Jedná se o outdoorovou aktivitu, často řazenou mezi extrémní či adrenalinové sporty. Canyoning spočívá, jak již název napovídá, v prostupování kaňonů, kterými zpravidla protékají horské říčky či potoky. Při zdolávání kaňonů je nutné překonat pomocí slaňování, přeplavání a dalších užitečných technik spoustu překážek, které si pro nás příroda přichystala. Úzké soutěsky, vodopády stékající po skalních stěnách, tůně s průzračnou vodou a mnoho dalších přírodních úkazů čeká na každého odvážlivce, který se vydá vstříc dobrodružství uvnitř kaňonů.

Ve svých počátcích však canyoning neplnil úlohu sportovní aktivity, jak ji známe dnes. Ve 2. polovině 19. Století položil základy canyoningu francouzský speleolog a hydrolog Edouard Alfred Martel, který se zabýval průzkumem jeskyní a podzemních řek.

V 80. letech došlo ke značnému rozvoji canyoningu díky zdokonalení výbavy a výstroje pro canyoning. Výrazně se tak zvýšila bezpečnost a tím i popularita této aktivity. Záhy se ve Francii, Španělsku, Itálii, Německu a v dalších zemích začaly objevovat canyoningové asociace sdružující zájemnce o canyoning.

Dnes je tento sport přístupný prakticky každému, kdo má chuť a odvahu poznat krásy přírody z trochu jiného pohledu. Je třeba mít ale stále na paměti, že se jedná o jeden z extrémních sportů a je tudíž nutno myslet na případná rizika. Ta však lze zdárně eliminovat, budeme-li myslet na správné vybavení a určité zásady bezpečnosti. Nezbytný je v prvé řadě speciální neopren, chránící před prochladnutím a odřením loktů a kolen o stěny skal. Dále je třeba obuv, která ochrání chodidlo i kotník a zároveň umožní průtok vody, kaňonářská přilba na ochranu před padajícím kamením a pro všechny případy i plovací vestu. Další vybavení, bez něhož bychom byli v kaňonu bezradní, je lano na slaňování, které nenasakuje vodu, sedací úvazek, slaňovací pomůcky a jištění. Vhodné jsou také píšťalka na dorozumívání s ostatními kaňonáři a nůž na případné přeříznutí lana. V nouzových případech by se určitě mohla hodit i lékárnička, izolační fólie, vodotěsná čelovka a mobil. To vše se sbalí do kaňonářského vaku, který je odolný proti prodření, snadno propouští vodu a obsahuje vodotěsný pytel nebo plastový soudek.

I když je člověk dobře vybaven, měl by alespoň zpočátku vyhledat společnost zkušenějších kaňonářů, kteří ho seznámí se správnou technikou canyoningu a zdolají s ním jeho první kaňony. Přestože nejsou v České republice právě ideální podmínky pro canyoning, lze vycestovat do Rakouska, Německa, Itálie, Francie či Španělska, kde se to překrásnými kaňony přímo hemží.